Index odhalil, že polovina z deseti nejlépe hodnocených měst se nachází v Evropě. Ale i tato města mohou čelit riziku. Vlny veder jsou obzvláště nebezpečné v místech, kde budovy nejsou pro extrémní teploty navrženy. Naopak města, ve kterých se pravidelně vyskytují dny s teplotou nad 30 °C, mohou být na horké počasí lépe připraveny díky častějšímu využívání klimatizace.
Ilona Zusková, vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie pražské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu, říká:„Na základě lineárního trendu 30letého období 1994-2023 historické stanice Klementinum v centru Prahy roste průměrná roční teplota o 0,6 °C za 10 let. Teplota je zde ovlivněna tepelným ostrovem města. V ČR ve stejném období roste o 0,5 °C. Počet dnů s teplotou nad 30 °C narůstá v tomto období na stanici Klementinum ročně o 4 dny. V roce 2023 jich bylo v Klementinu 27.“
Jan Jurčíček, Head of Building & Project Consultancy v Savills, k tomu dodává: „V důsledku fenoménu vln horka vlastníci nemovitostí čelí dvěma specifickým výzvám. Přechodnému riziku, které se týká zajištění přizpůsobení nemovitostí pro zvládání klimatických změn a sladění spotřeby energie s budoucí legislativou. Druhou výzvou je soulad s tzv. EU taxonomií, která stanovuje mimo jiné pravidla pro adaptaci na změny klimatu, nesoulad s taxonomií pak v budoucnu může způsobit, že je nemovitost obtížně financovatelná a obchodovatelná.“
Podle dat z Českého hydrometeorologického ústavu je oficiální teplotní extrém v Praze 39,7 °C naměřený 20. 8. 2012 na stanici Praha-Karlov. Extrém stanice v Klementinu je 37,8 °C z 27. 7. 1983. V roce 2023 teplota v Praze přesáhla 30 °C celkem 26krát a průměrná roční teplota vzduchu byla v roce 2023 11,9 °C. Oba údaje byly naměřeny na stanici Praha-Vinohrady, která je z pražských stanic nejvhodnější pro uvádění teplotních dat, protože má standardní měření, nachází se v centru a je situována nad travnatou plochou.
„Při plánování větších revitalizačních projektů by úřady měly brát v úvahu i oteplování města, zejména pokud zahrnuje hustší zástavbu. Ta totiž může oteplování zintenzivnit a nejvíce zasáhnout právě stávající obyvatelstvo. Vyšší hodnota pozemků v blízkosti parků a vodních ploch často vede ke koncentraci vyšších budov. To může vytvářet efekt „zdi“, která brání pronikání chladnějšího vzduchu hlouběji do městského prostředí. Řešení spočívá ve smíšené výšce budov a propustnosti uličního prostoru,“ uzavírá Chris Cummings, Director v Savills Earth.
Celý článek si můžete přečíst zde.
Zdroj: savills.com
